CZ-SERM
Doporučujeme:
Zastávat názor, že je třeba nejprve se dobře naučit zacházet s fleretem, abychom mohli dosáhnout dobré úrovně v kordu, je chyba, kterou musíme brát vážně a která stála francouzský šerm mnoho promarněného času. Není o nic hloupější tvrdit, že se člověk musí nejprve naučit dobře hrát na flétnu, aby se naučil hrát skvěle na harfu, než tvrdit, že před kordem musíme zvládnout fleret. Flétna a harfa mají společného leda to, že vyžadují dobré hudební znalosti.(Jean-Joseph Renaud)
Tak jako spočívá šerm fleretem v taktickém boji, kombinaci a konvenčních principech, stejně záleží krása šermu kordem v absenci konvence a na skutečnosti, že kord se přibližuje nejvíce reálnému boji.
Věnoval jsme mnoho času tomu, abych zjistil, jaký vliv má šerm fleretem na výsledky a pokrok v kordu. Musím přiznat, že ani analýza a pozorování zápasů, ale ani názory mnoha známých trenérů nepřispěli ke stanovení jasného závěru.
Je známé, že fleret byl zaveden jako cvičná zbraň, která měla připravit na zápasy v kordu. Je rovněž známo, že vlivem scénického šermu se stal fleret do té míry stylistický, že jako příprava pro šerm kordem se stal neúčelným, ba škodlivým. Přesto byli donedávna trenéři většinou přesvědčení, že výuka šermu musí začínat fleretem, ať už se žák později rozhodne pro jakoukoliv zbraň. Dnes panuje názor, že výuka šermu šavlí má také šavlí začínat. Přesto mnoho znalců zastává názor, že fleret je výborná příprava a později rozšíření tréninku u šermu kordem. Argumentem pro to bývá výčet vynikajících šermířů, kteří dosáhli skvělých výsledků jak v kordu tak ve fleretu. Jako příklad bývá rovněž uváděn naše družstvo, které získalo na mistrovství r. 1963 v Gdaňsku zlatou medaili a převážně si vedli jeho členové dobře také ve fleretu.
Jsou rovněž tací trenéři, kteří tvrdí, že kord je natolik odlišná zbraň, že trénink fleretu nevede k žádnému zlepšení schopností kordisty. Stejného názoru byl i Renaud (viz. výše), který dokonce pravil: „¨kord nikdy s fleretem". Nutnou pružnost získáte s kordem také a jen jediná škola starého způsobu šermu nebo jen jediný zápas podle konvenčních pravidel vás vrátí o deset škol či zápasů zpět. Dnes je opravdu těžké tuto různost názorů rozuzlit s jistotou o výsledku. K tomu by asi byl zapotřebí velký pedagogický experiment. Myslím, že bychom si měli být vědomi následujících faktů
1. Mezi veliké mistry kordu patří jak ti, kteří se věnovali také fleretu, tak ti, kteří šermovali jen kordem.
2. Možná, že ti z nich, kteří měli co do činění s fleretem a dosáhli skvělého výsledku s kordem, jich nedosáhli právě díky tréninku fleretu, ale prostě protože byli výborní šermíři. Každý dobře vystavěný trénink rozvíjí jisté vlastnosti a schopnosti, které jsou potřebné pro všechny zbraně (cit pro vzdálenost atd.)
4. Celá řada cvičení na přesnost hrotu, orientaci, zrychlení pohybů rozmanitost akcí může být prováděna ne pouze za pomocí fleretu, ale právě za pomoci kordu. Pravidla kordu navíc dovolují větší pestrost akcí (např. bod na ruku, nohu atd.)
6. Trénink s fleretem může sloužit kordistovi pro zrychlení akcí (s lehčí zbraní se dají akce provést rychleji). To pak je přeneseno i do těžšího kordu.
Pro trénink s malými začátečníky může být kord příliš těžký. Pak by se mělo sáhnout k fleretu, ale i tak by se, dle mého názoru, měla cvičení přizpůsobovat potřebám kordu.
Nejobtížnější je rozhodnout bez pochybností, jaký význam (ať už pozitivní či negativní) má častá účast kordisty na fleretových závodech a s tím spojené osvojení si fleretových návyků. Zdá se mi, že na jednu stranu princip práva útoku zbavuje strachu z předbodu a dodává větší sebevědomí v útoku. Na druhou stranu může mít konvenční a umělé odstraňování čepele osudový vliv na pozdější šerm kordem. V kordu nemůže mít v žádném případě vazba, kryt či záraz pouze symbolický význam. Musí být opravdové a účinné, tzn. musí soupeřovu čepel skutečně odstranit nebo zamezit předbodu či opakované akci.
Někteří zastávají názor, že šerm fleretem přináší lepší pohyblivost, dynamiku a práci nohou. Mně se zdá, že toto mínění je třeba přičíst špatnému porozumění taktice kordového zápasu a chybnému praktikování statického zápasu. Dále pak jistě i špatné koncepci výuky, kterou mají trenéři zažitou. Vezmeme-li v úvahu, že planš je v kordu delší než ve fleretu, že volba odpovídající vzdálenosti a cit pro překvapení představují v šermu kordem nevyhnutelnost, že útok na trup musí být velmi pečlivě připraven a proveden rychleji a překvapivěji než ve fleretu, pak je jasné, že je nevyhnutelné v šermu kordem prosazovat výborný, lehký a aktivní styl pohybu a šermu na planši. Moderní šerm kordem vyžaduje sílu, rychlost a pohyblivost ne menší nýbrž možná ještě větší než v ostatních zbraních. Tímto směrem se musí vydat trénink kordu.
V SSSR zastává většina trenérů názor, že základem pro úspěchy sovětských šermířů a škol tkví ve specializaci na tu kterou zbraň. Unikne se tak technicko-taktickým chybám, které lze označit jako „fleretové chyby“ a které možná jsou následkem tréninku fleretu. Mezi „fleretové chyby“ (i když nemůžeme říci, že vznikají tréninkem fleretu) patří:
a. Pokrčení paže při návratu z výpadu. Fleretisti se tak snaží vykrýt převzetí po nezdařeném výpadu. Kordista naopak musí napnutou paží ohrožovat soupeře.
b. Pouštění čepele po krytu. Soupeřův útok pak bývá zpravidla úspěšný.
c. „symbolické“ provedení vazby či krytu, které jsou opodstatněné ve fleretu s jeho konvenčními pravidly, v kordu nesplní svůj účel.
d. Časté krytí útoků směřujících na spodní části (noha, koleno. V kordu by měl šermíř volit spíše fleš, už z toho principu, že každý zásh (útok) zhora je delší než zespoda.
e. Krýt v případech, kdy vzdálenost, taktická situace a poloha obou zbraní „velí“, že každé opakování musí být úspěšné (opakování útoku, riposty nebo předbodu).
f. Chybějící zkrácením času a zásahu (Kordista musí myslet především v kategoriích času a vzdálenosti. Musí se například po krytu „automaticky“ snažit co nejrychleji a po co nejkratší dráze zasáhnout. Podle situace se snaží trefit předloktí, paži, holeň nebo koleno. A to vše tak, že díky co nejkratší době je znemožněno soupeři, aby zasáhl on).
Přesto, jak jsem zmínil již na úvod, je velká různost mínění, a to dokonce mezi vynikajícími znalci šermu, co se týče vzájemného vlivu (pozitivního či negativního) fleretu resp. kordu. Tak, abych uvedl ještě jeden příklad, přijímá známý francouzský trenér Roger Crosnier (R. Crosnier: Fencing with the Epee, London, 1958) začátek šermu právě kordem. Přesto doporučuje před vlastním tréninkem s kordem krátký úsek fleretových cvičení, neboť považuje fleret za nejlepší teoretickou i praktickou šermířskou školu. Jiný, stejně známý francouzský trenér zelený Raoul Clery (R.Clery: L Escrimme, Paris, 1973) je opačného názoru a doporučuje, aby šerm kordem začal skutečně kordem (děti mají používat lehčí kordy). Mimo jiné píše: „Musíme přiznat, že to zní nelogicky, začínat výuku šermu u dětí zbraní (fleretem), která je jak technicky tak co se pravidel týče nejtěžší a to jen pod tou záminkou, že váží nejméně.“
Vidíme tedy, že ani rozbor jistých faktů, které se týkají pozitivního nebo negativního vlivu fleretu na výsledky a výcvik šermu kordem, ani názorová pestrost předních znalců této problematiky nás neopravňují stanovit jednoznačný závěr. Může být, jako ve spoustě jiných věcí, že je to vliv jak pozitivní tak negativní. Využití pozitivních a potlačení negativních vlivů je závislé na zkušenostech, metodách a výcvikových postupech při tréninku. Jedno je však jisté: Velký mistr kordu může být vycvičen jak za pomocí fleretových cvičení tak bez nich.
Zbigniew Czajkowski
| Po | 2 | 9 | 16 | 23 | 30 | |
| Út | 3 | 10 | 17 | 24 | 31 | |
| St | 4 | 11 | 18 | 25 | ||
| Čt | 5 | 12 | 19 | 26 | ||
| Pá | 6 | 13 | 20 | 27 | ||
| So | 7 | 14 | 21 | 28 | ||
| Ne | 1 | 8 | 15 | 22 | 29 |
Není důležité zvítězit ale zučástnit se….
Pierre de Cubertain
Mistrovství Světa seniorů ANTALYA 2009
UNIVERSIADA BEOGRAD 2009
Mistrovství Světa kadetů a juniorů BELFAST 2009
Mistrovství Evropy juniorů - AMSTERDAM 2008
KORD MUŽŮ - INDIVIDUALNĚ