CZ-SERM
Doporučujeme:
Práce trenéra je nesmírně různorodá, nastavena na školení a výchovné působení motivování a tvarování osobností závodníků. Základním předpokladem práce trenéra je schopnost spojení teorie a praxe, poznávání a působení, snaha zajistit schopnosti a znalosti svěřených mu závodníků, ale také aktivního odpočinku, psychického uvolnění a zábavy. Pokud chce toto všechno zvládnout musí neustále rozšiřovat a zdokonalovat své schopnosti a znalosti jak praktické tak teoretické. Žádný ze sportů nestagnuje, ale neustále se vyvíjí, obohacuje o nové poznatky a prvky. Dotýká se to také šermu a proto trenér, který není schopen dále rozšiřovat své znalosti a neprahne po novém poznání a rozšiřování svých znalostí nejen, že stagnuje de facto se vrací ve svém vývoji zpět, ale pod tlakem své „namyšlenosti“a „dokonalosti“ působí negativně na rozvoj svých závodníků.
Skutečností je, že trenér stále pracuje s lidmi, především s mládeží, ale rovněž s ostatními trenéry, funkcionáři , novináři, rodiči apod. Vznikají blízké, někdy emocionální vztahy mezi trenérem a učněm a proto je samozřejmostí, že zodpovědnost trenéra za chování je velmi vysoká. Pokud kovář špatně udělá podkovu je to nepříjemné, ale není to tragédie, ale pokud trenér svým nezodpovědným chováním zdeformuje a zničí charakter mladého sportovce pak společenský význam takové chyby je mnohem závažnější, tím spíše, že popularitě sportu a vystupujících emocích je zodpovědnost na straně trenéra velmi vysoká.
Jsou různá sportovní odvětví a sdružují lidi různé kulturní a společenské úrovně. Jiný typ bude provozovat hokej, fotbal, box , zápas řecko-římsky a jiný tenis nebo šerm.
Šerm patřil a patří mezi sporty s vysokou společenskou úrovní a vytváří prostředí velmi kultivované. Přesto i v tomto sportu vystupují trenéři s téměř psychopatickou závislostí na výsledcích. Málo toho, své emoce až na hranici primitivních pudů nedokážou krotit ani před svými žáky. Arogantní a hulvácké chování je nejen ukázkou nízké úrovně takových “učitelů“, ale má naprosto negativní vliv na výchovu závodníků. Ve velké většině mladí závodníci nemají odvahu ani vnitřní sílu čelit a protestovat proti takovému chování, podléhají vůli provozovat svůj sport a mlčky trpí a nutně přehlíží chování svého trenéra.
Pozorná odevzdanost a poslušnost uvnitř přerůstá v pozdější pohrdání takovým trenérem. Není nutné zdůrazňovat celospolečenskou škodlivost takového jednání a negativní vliv na výchovu mládeže. Diktátorský způsob jednání dokáže donutit závodníky k výsledkům, ale je zcela nepochybně narušena psychika mladého závodníka. Mizí láska ke sportu a vznikají apatické, technicky zdatné stroje.
Jestliže se trenér soustředuje pouze na získávaní medailí, může velice snadno zapomenout na velkou zodpovědnost a výchovné působení, může zničit talent učně přes nesmyslné přetěžování možnosti žáka a to jak po fyzické tak psychické stránce. Nahrává tomu přílišná glorifikace výsledků mladých závodníků. Trenéři jako kdyby zapomínali, že vstupní období ve výchově je zasvěceno učení pro budoucnost.
Ve snaze vlastního uspokojení vytěžují mladého závodníka za hranice jeho možností, jásají nad jeho a svými úspěchy a snad skutečně nevnímají, že někdy velmi úspěšně zabíjejí v závodníkovi dlouhodobou motivaci, radost ze sportu a zůstávají stát v údivu, že po několika letech intensivního a tak přece skvělého tréninku jejich závodníci zůstávají pozadu ve srovnání s jinými, kteří pracovali pomalu, ale systémově.
Závodník zůstává v nejlepším případě v lepším průměru a brány úspěchu a nejvyšší cíle jsou pro něj uzavřeny.
Bohužel v očích trenéra jsou za to zodpovědné všechny jiné faktory jen ne jeho vlastní chyby. Nevnímá je. Přehnanou a nekontrolovanou ctižádostí možná zničil talentovaného závodníka. Samozřejmě stáva se, že takový závodník ( co potvrzuje jeho talent) získá dílčí výsledek, ale to jen utvrzuje jeho trenéra ve správnosti zvolené cesty. Vyjímečně se také stává, že závodník dosáhne nejvyššího cíle v seniorské soutěži , získá medaili na MS či Olympiádě.
Ve chvíli, kdy je to jaká si ojedinělá kytička v rukou trenéra lze s jistotou prohlásit, že je to závodník, talent , kterému kdyby překáželi všichni trenéři světa, stejně dosáhne úspěchu.
Práce trenéra a jeho schopnosti prakticko-metodické jsou rozdílné v různých sportovních odvětvích.
Ve sportech, kde je podstatou schopnost funkčně-pohybová, zvláště výdrž a kondice je úlohou trenéra tvarovat tyto schopnosti a technika, často pouze jako návyk pohybový uzavřenhraje jen úlohu pomocnou a slouží k zvýraznění síly , rychlosti nebo výdrže.
Ve sportech o charakteru uměleckém je podstatou práce trenera nauka bohaté, elegantní techniky a schopnosti funkčně - pohybové ( v tom schopnosti kondiční a koordinační) plní pouze úlohu pomocnou pro řadu četných, složitých a různorodých návyků uzavřených.
Ve sportech, kde rozhodující úlohu plní technika, taktika a psychické = procesy ( pozornost, postřeh, správné rozhodování) je problém mnohem složitější. V takových sportech je vše podřízeno taktice, jejímu spravnému použití v situacích nepředvídaných a měnících se v situacích zápasu.
Neexistuje jedna a jedině správná “trenérská filozofie“, není žádný vzorec ideálního trenéra, ale ti nejlepší mají mnoho společných vlastností.
1. Velmi široké odborné vlastnosti neustále doplňované, rozšiřované o nové poznatky a to nejen v odvětví sportu, který provozuji, ale také ve sportech, které svou povahou mohou napomoci v rozvoji vlastní disciplíny.
2. Vysokou úroveň technických schopností zajištujících kvalitní prezentace návyku a jejich pozdější učení
3. Hluboké teoretické znalosti a schopnosti jejich předání, vysoká úroveň praktických schopností metodických.
4. Schopnosti velitelské a organizační.
5. Schopnosti vychovávací, inspirační, odpovídajícího motivování žáků a co je nesmírně důležité, prostřednictvím vlastního příkladu.
6. Novátorský postoj, stálé hledání cest a sledování změn ve sportu.
7. Schopnost plánování, programování a organizování procesu sportovní přípravy, samokontrola průběhu školení, pozorování turnajů a schopnost analýzi poznatků.
8. Používání všech spravných pravidel tréninku, pestrého a bohatého, různorodé prvky vedení tréninku a tím tvarování u závodníků zájmu o svůj sport, láska ke sportu a ztotožňování se se svojí disciplinou.
9. Schopnost spolupráce s funkcionáři, se školou, s psychologem, doktorem apod.
10. Předávání svých znalostí mladším trenérům.
Trenér je především učitelem a vychovatelem, ale bohužel musí plnit také jiné úlohy.
Zajimavě to popsal R.J. Sabock ve své knize „The coach“ Third edition /1995/
Trenér vystupuje v různých společenských úlohách, jako osoba udržující pořádek a disciplinu jako „prodejce svého zboží“ na tréninku, ve škole, v mediích, mluvčí, poradce a vychovatel mládeže, diplomat / v kontaktech se školou, funkcionáři a rodiči / jako živý příklad / vychovává především tím jaký je, svým chováním / jako detektiv /, když v šatně nebo na turnaji se něco ztratí/. Žalobce, soudce a advokát v případě přestupku závodníka, jako matka , otec, diktátor, politik, herec, sběratel finančních prostředků, organizátor, opravář vybavení, hlavní velitel a stratég, psycholog, masér, důvěrník, člen společnosti, školy, sdružení.
Přemíra povinností, které leží na ramenou trenéra je rozhodně jevem negativním. Čím více se trenér musí věnovat shánění peněz, nákupu vybavení a jeho opravou, vyřizováním cest na turnaje, tím více ztrácí na kvalitě jeho práce, psychická pohoda a zhoršuje se kvalita tréninku.
Zbigniew Czajkowski
| Po | 2 | 9 | 16 | 23 | 30 | |
| Út | 3 | 10 | 17 | 24 | 31 | |
| St | 4 | 11 | 18 | 25 | ||
| Čt | 5 | 12 | 19 | 26 | ||
| Pá | 6 | 13 | 20 | 27 | ||
| So | 7 | 14 | 21 | 28 | ||
| Ne | 1 | 8 | 15 | 22 | 29 |
Není důležité zvítězit ale zučástnit se….
Pierre de Cubertain
Mistrovství Světa seniorů ANTALYA 2009
UNIVERSIADA BEOGRAD 2009
Mistrovství Světa kadetů a juniorů BELFAST 2009
Mistrovství Evropy juniorů - AMSTERDAM 2008
KORD MUŽŮ - INDIVIDUALNĚ